neděle 29. června 2014

Kavárna Bonbon

Nafotila a napsala JaLe Ko v 8:16 dop.


Jsem tady s další kritikou, tentokrát ale s pozitivní! Opět by se zde pár drobných negativ našlo, ale právě zde jsem si vychutnala to nejchutnější cappuccino v Opavě.




Jak můžete vidět na obou fotkách, jiný cukr než třtinový zde nenajdete. Snad první kavárna, ve které pochopili, že bílý cukr ke kávě nepatří. Já třeba své cappuccino nesladím nikdy, mám totiž pocit, že tím káva ztrácí chuť a aroma.
Co se týče přípravy, vše bylo na jedničku, až na šlehání mléka. Teď nechci neprávem osočovat, třeba jsem viděla špatně, ale koutkem oka jsem zahlédla, jak (teď označení opravdu platí) barista dolil mléko do již napěněného zbytku v konvičce a znova jej napěnil, aby měl dost mikropěny pro druhý šálek. Nevím, snad se pletu, protože jsem přestala dávat pozor, když jsem viděla, jak bezchybně připravují espresso.

Tohoto pomocníčka s vysvětlením jste mohli nalézt ještě před pár měsíci na obou stolcích.
Obsluha byla milá, usměvavá, ale chybělo mi soukromí. Kavárna je velmi malinká, o velikosti 2 stolků, obslužného pultu a vitríny s čokoládovými bonbony. Bílé stěny, pár zelených rostlinek, jeden nebo dva obrazy, to má do útulnosti podle mě daleko, spíše se tato kavárna nese v duchu chladné moderny.

Caffé latte macchiato - tedy doufám, fotku mám od kamaráda 3 měsíce starou, snad mu to nepřinesli pod objednávkou caffé latte

Ještě poslední výtka (to bych nebyla já, že?), chyběli mi zde nějaké zákusky. Sice zde prodávají kopečkovou zmrzlinu, která bude určitě výborná + čokoládové bonbony, které jsou hlavním lákadlem této kavárny, ale nějaký dortík zde mít mohli. Navíc u bonbonů nejsou ceny, kdežto na kávy zde mají obrovskou tabuli. Už ne jednou jsem slyšela, že místo s radostí z výborných bonbonů, zákazník odchází poměrně zaražený, jak zde mohl nechat 100,- za 3 čokoládové bonbony.

Cena kávy je ale úplně normální...
Nicméně doporučuji, káva všechny nedostatky přebíjí :)

0 komentářů:

Okomentovat

 

Zdravě i nezdravě Copyright © 2012 Design by Antonia Sundrani Vinte e poucos